První zmínka o obci pochází z roku 1091 i když archeologický průzkum prokázal, že zde žil i lid tzv. maďarovsko-větéřovské kultury. Později v době Velkomoravské říše se zde rozprostírala součást velkomoravského opevnění. Stával zde hrad Bánov, kolem něhož postupně rostla obec. Hrad zanikl za česko-uherských válek. Od konce 13.století se stal Bánov trvale majetkem českým.
Poloha Bánova na hranici znamenala pro obyvatele časté útrapy - obcí prošli husité, kumáni, bočkajovské tlupy a další. Obyvatelé Bánova se živili převážně zemědělstvím. Nepříliš úrodná půda je však nutila odcházet za prací do světa. Sezónní dělníci a zejména semenkáři odcházeli přes zimu do Rakous, Uher a později do větších českých měst.

V obci je zachována řada památek. Její dominantu tvoří římskokatolický farní kostel sv. Martina - barokní stavba ze 17. století, která vznikla přestavbou středověkého kostela. Za pozornost stojí také barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století.

 

Památky lidové architektury

V obci se nachází několik pozoruhodných objektů lidové architektury.
Jsou to památkově chráněné zemědělské usedlosti č.p. 97, 98 a sýpka č.p. 73 z počátku 19. století.

Usedlosti č.p. 97, 98

Komplex hospodářských budov. Jednopatrový trakt s hladkou fasádou o 9 okenních osách a jednom pravoúhlém vchodu. Dochovaná dispozice. Stavba z druhé poloviny 17.století, později nově upravována.

Sýpka č.p. 73

Jednopatrová zděná budova z nepálených cihel s polovalbovou střechou krytou břidlicí. Stěny jsou omítnuté.

Volný čas

  

Pro sportovní vyžití ve volném čase slouží velká sportovní hala s možností široké škály míčových sportů a dvě kuželkové dráhy, které jsou využívány sportovci všeho věku.

Hrádek, přírodní památka

Na katastru obce se nachází geologická přírodní památka Hrádek a Skalky. Rekreačním účelům a rybolovu slouží vodní nádrž Ordějov, která se nalézá asi 2 km od obce jižním směrem.
Přírodní památku Hrádek (1 ha) tvoří bývalý lom v obci. Jedná se o zachování největší památky projevu třetihorní vulkanické činnosti v oblasti. Na zbytcích lomové stěny lze pozorovat balvanitou vulkanickou brekcii, která původně pravděpodobně vyplňovala sopouch. Převážně je tvořena 30–40 cm velkými ostrohrannými úlomky nazelenale šedého amfibolického bazaltického andezitu. Přítomny jsou i úlomky porcelanitů a tmavě šedých jílovců. Lokalita je zajímavá i mineralogicky.
Na některých místech lom zarůstá náletovými dřevinami a popínavými rostlinami, roste zde např. růže šípková, hloh, jasan ztepilý, trnovník akát, trnka, borovice lesní, borovice černá, z bylin se vyskytuje např. mateřídouška, rozchod-ník, divizna aj. Z ohrožených druhů hmyzu se zde vyskytují především motýli, např. otakárek fenyklový a otakárek ovocný.