Bohaté možnosti mají i cykloturisté. Mohou využít již vybudované cyklotrasy procházející Východním Slováckem, ať již je to dálková Beskydsko-karpatská magistrála nebo romantická cyklotrasa Bílé Karpaty. Tato šedesátikilometrová okružní trasa je vedená převážně po místních komunikacích a nezpevněných polních cestách. Umožňuje poznání památek nejen Východního Slovácka, ale i širšího Uherskobrodska včetně památek lidového stavitelství a můžete z ní pozorovat jedinečnou přírodu střední části Bílých Karpat. Východiskem trasy je spádové město Uherský Brod. Odtud míří cyklotrasa do podhorského městečka Bojkovice se známým zámkem Nový Světlov. Následuje stoupání do Bílých Karpat, které dosáhne nejvyššího bodu na Trojáku (680 m n. m.). Lopenickou kotlinou potom vede trasa do Březové a přes Východní Slovácko se vrací zpět k Uherskému Brodu.
Pro pěší turisty i cykloturisty je báječnou příležitostí k poznání oblasti bohatá síť naučných stezek. Mikroregion Východní Slovácko vlastní stezky teprve připravuje a proto je výhodné využít naučné stezky v nejbližším okolí.
Naučná stezka Lopeník představuje na osmi zastaveních přírodu a život lidí v krajině Moravských Kopanic pod Velkým Lopeníkem. Je vhodná pro pěší i pro cyklisty, délka trasy je 7,5 km.
Naučná stezka Moravské Kopanice představuje ve čtrnácti zastaveních přírodu, lidové tradice a historii Moravských Kopanic v okolí Starého Hrozenkova a Žítkové. Je vhodná pro pěší i pro cyklisty, délka trasy je 14 km.
Naučná stezka Okolo Hrozenka je podobně zaměřená s větším důrazem na přírodu a folklór Moravských Kopanic jejichž jádrem prochází. Trasa vede ze Starého Hrozenkova nad Vyškovec a odtud přes Vápenice zpět do Starého Hrozenkova. Na 18 km je rozmístěno dvanáct zastavení. Tuto náročnou trasu s velkým převýšením lze rozdělit na dva menší okruhy.
Naučná stezka Květná představuje v devíti zastaveních přírodu a kulturu oblasti pod Velkou Javořinou. Je vhodná pro pěší, pro cyklisty i běžkaře a lze ji absolvovat i na koních. Délka trasy je 7 km.
Naučná stezka Bojkovická prochází kopcovitou lesnatou krajinou z Bojkovic přes Šanov na hraniční bělokarpatský hřeben a zpět. Je osazena dvanácti barevnými panely. Zajímavé jsou údaje o geologii, rybách zdejších vod či lidových pověstech a tradicích. Stezka je vhodná pěší i cyklisty (Trek, MTB) a lze ji rozdělit na dvě části: dlouhou trasu (24 km) a krátkou trasu vedoucí pouze údolím řeky Olšavy (16 km).
Všechny vzpomenuté naučné stezky vedou překrásnou přírodou Bílých Karpat, které jsou od roku 1980 vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí (Správa CHKO Bílé Karpaty sídlí v Luhačovicích, ul. Nádražní 318). Pro své přírodní bohatství, harmonickou krajinu, dochovanou lidovou architekturu a národopisný význam byly Bílé Karpaty v roce 1996 začleněny do souboru celosvětového kulturního dědictví a byly vyhlášeny Biosférickou rezervací UNESCO. Tak se zařadily mezi nejvýznamnější přírodní a kulturní místa Země.
Přírodně nejcennější místa regionu byla vyřazena z běžného hospodářského využití a byla na nich vyhlášena územní ochrana. Na území Východního Slovácka se nachází dnes šest rezervací, které milovníkům přírody mohou poskytnout mnoho radosti a nevšedních zážitků. O těchto lokalitách bude pojednáno v následujících kapitolách jednotlivých obcí.
Východní Slovácko je schopno uspokojit i další přírodě blízké zájmy návštěvníků. Bělokarpatské honitby jsou bohaté na vysokou zvěř a právem lákají lovce z domova i ze zahraničí. K dispozici jsou zde stylově vybavené lovecké chaty. Sportovní rybáři si zase přijdou na své v Suché Lozi na vodní nádrži Ordějov a na dalších nádržích a říčkách v okolí. Vyznavače koupání rozhodně uspokojí moderní akvapark v Uherském Brodě, moderní koupaliště ve Vlčnově nebo v Nivnici.
Ne každého však láká příroda. Zájemci o historii, historické osobnosti a architekturu u nás najdou řadu příležitostí rozšířit své poznatky a navštívit mnohá zajímavá místa. Jedním z prvních míst, které by měl každý takový zájemce navštívit, je rodné místo Jana Ámose Komenského v Nivnici. Za toto místo je považován Bartkův mlýn, na němž je od roku 1942 umístěna pamětní deska, vzpomínající J.A.Komenského jako zdejšího rodáka. Od roku 1892 je vedena ve mlýně pamětní kniha návštěvníků, v níž jsou dnes tisíce podpisů ctitelů J. A. Komenského včetně zahraničních. V Nivnici stojí také památník J. A. Komenského, který byl v době vzniku v roce 1892 Nivnici upřen a postaven v Uherském Brodě. Teprve v roce 1956 byl přemístěn do Nivnice, kam právoplatně patřil. Nedaleko něj můžete navštívit mimo jiné také Špačkův dům č.p. 137 v němž je umístěna místní národopisná expozice nazvaná Nivnická selská jizba, nebo barokní farní kostel zasvěcený sv. Andělům strážným, čtyři barokní kaple a další pamětihodnosti.
Sakrálních staveb je v celém regionu dostatek, od nejstarších jako je kostel sv. Martina v Bánově, který stojí v místech původní zástavby vzpomínané již v Kosmově kronice a datované až do roku 1091, až po nejnovější stavby, kterými jsou elegantní kostel sv. Ludmily v Suché Lozi (dokončen a vysvěcen v roce 1999) nebo kaple sv. Josefa v Bystřici pod Lopeníkem (vysvěcena v roce 2002).
Na své si přijdou i ti návštěvníci Východního Slovácka, kteří milují folklór, zvykosloví a národopisné slavnosti. Rozhodně největší událostí každého roku je z tohoto hlediska slavná vlčnovská Jízda králů, která byla se svojí sto padesátiletou tradicí navržena mezi kulturní památky UNESCO. Méně okázalou folklórní akcí jsou Kopaničárské slavnosti ve Starém Hrozenkově pořádané společně se sousedním slovenským regionem. Menších folklorních akcí je každoročně na Východním Slovácku celá řada. Je třeba pozorně sledovat webové stránky jednotlivých obcí a především tyto webové stránky Východního Slovácka.